Může se zdát, jako dětská otázka: Co je to hráz? Avšak odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Hráz se dá definovat různými způsoby. Může být chápána jako bariéra nebo zástěna, která zadržuje vodu. Fronta na příklad. Ale také se může jednat o chemickou bariéru, která zabraňuje šíření určité látky, jako je například repelent na komáry.
Když mluvíme o hrázích, nejčastěji máme na mysli tzv. vodní hráze. To jsou konstrukce postavené člověkem, které mají za úkol shromažďovat a udržovat vodu pro různé účely, jako je například zásobování vodou, energetika nebo ochrana před povodněmi. Rozlišujeme tři základní druhy vodních hrází: zemní hráze, kamenné hráze a betonové hráze.
Hráze nejsou žádnou novotou. První známou hráz vystavěl člověk již před více než 5000 lety v dnešním Jordánsku. Byla to zemní hráz a jejím úkolem bylo zadržovat vodu pro zavlažování polí. Tyto primitivní hráze byly jistě něco úplně jiného, než co dnes obdivujeme jako moderní hráze, ale základní princip zůstává stejný.
Moderní hráze, jak je známe dnes, se začaly budovat až v 19. století. Jednou z nejznámějších je Hooverova hráz v USA, která byla dokončena v roce 1936. Je vysoká 221 metrů a dlouhá 379 metrů. Má kapacitu 35 miliard kubických metrů vody a produkuje 4 miliardy kilowatthodin elektrické energie ročně. Impresivní, že? Můj pes Max by se tam mohl běhat celý den a nikdy by mu nedošla energie.
Abyste pochopili, jak funguje hráz, musíte vědět, jak je postavena. Hráz je v podstatě velmi silná stěna zpevněná betonem nebo zeminou, která se staví napříč vodním tokem. Na jedné straně hráze se voda shromažďuje do nádrže, zatímco na druhé straně hráze teče voda dále svým přirozeným tokem.
Samotný proces výstavby hráze může trvat několik let. Před zahájením výstavby je třeba provést řadu studií a analýz, aby se určilo, jaká hráz bude nejúčinnější a nejbezpečnější pro dané místo. Zde je krucialní prozkoumat geologické podmínky, hydrologické údaje a potenciální dopady na životní prostředí. Na základě těchto informací se poté vytváří detailní plán a rozpočet. Když už jsem u toho plánování a rozpočtů, docela mi to připomnělo, když jsem plánoval stavbu svého domu. Musel jsem vyřešit spoustu úkolů a připravit se na překvapení. Ale nakonec se vše podařilo a máme krásný domov, kde roste náš syn Dalibor.
Mnozí lidé si myslí, že hráze mají na životní prostředí pouze negativní dopad. Pravda je ale taková, že hráze mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopady. Na jedné straně hráze zabraňují povodním, produkuje se z nich ekologická elektrická energie a jsou zdrojem vody pro zemědělství a průmysl.
Na druhé straně mohou hráze rušit přirozený tok řek a zasahovat do života vodních organismů. Hráze také mohou mít za následek sedimentaci, což je proces, při němž se pevné částice hromadí na dně vodní nádrže, což může vést k problémům s kvalitou vody. Z tohoto důvodu je při plánování výstavby hráze důležité vzít v úvahu všechny potenciální dopady a řádně je vyhodnotit.
Jak jsem již zmínil, existují různé typy hrází, a každá z nich má své vlastní využití. Zemní hráze se obecně používají tam, kde je hlavním účelem zadržování vody, zatímco kamenné hráze se často používají pro zadržování velkých množství vody, například pro výrobu elektrické energie.
Existují také železobetonové hráze, které jsou nejpevnější ze všech typů hrází a používají se na místech, kde hrozí vysoké vodní tlaky. Také máme gravitační hráze, které jsou těžké a masivní a udržují se na místě prostou silou gravitace, a obloukové hráze, které využívají tvaru oblouku k přesměrování vodní tlaky do základů hráze.
Je jasné, že hráze mají praktické využití, ale často jsou také považovány za úchvatné stavby, které stojí za vidění. Dovolte mi představit vám některé z nejslavnějších hrází na světě.
Vezměme si například Velkou hráz na řece Nil v Egyptě, která je jednou z největších hrází na světě. Nebo hráz Itaipu na hranicích Brazílie a Paraguaye, která je jednou z nejvýkonnějších vodních elektráren na světě. A samozřejmě nesmíme zapomenout na Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang v Číně, která je největší hrází na světě a jedním z největších stavebních projektů v historii.
Od představení některých nejslavnějších hrází na světě je přirozené přejít k hrázím u nás doma, v České republice. I my máme několik hodně známých a úžasných vodních staveb.
Jednou z nejznámějších je bezpochyby Orlická přehrada na řece Divoká Orlice. Byla dokončena v roce 1963 a je jedním z největších vodních děl v naší zemi. Pak je tu přehrada Lipno na řece Vltava, která je největší vodní nádrží v České republice a prostě nesmí chybět v našem výčtu. Neméně důležitý je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, která je nejen technickou, ale i architektonickou perlou.
Na závěr dodám, že hráze jsou nejen užitečné pro náš každodenní život, ale také jsou svědectvím našich technických dovedností a schopností. A dokonce i když jsou občas kontroverzní ve svém vlivu na životní prostředí, neměli bychom zapomínat na to, jak zásadní jsou pro naše společnosti. Zkrátka a dobře, hráze nám pomáhají stavět mosty k budoucnosti.