Jak náročné je studium fyzioterapie? Realita, přijímačky, praxe a tipy (2025)

• Od Eliška Novotná
• 6 zář, 2025
• 0 Komentáře

• TL;DR: Fyzio není jen masáže. Čekají tě náročné předměty (anatomie, kineziologie), spousta praxe a hodně hodin samostudia.
• Počítej s 40-55 hodinami týdně během semestru (škola + učení + praxe). 1 ECTS ≈ 25-30 h práce.
• Bakalář trvá 3 roky (180 ECTS) a podle zákona č. 96/2004 Sb. už stačí k výkonu povolání fyzioterapeuta v ČR.
• Přijímačky se obvykle točí kolem biologie/chemie, somatologie, někde OSP/SCIO. Rozdíly podle fakulty.
• Klíč k přežití: systematické učení (Anki, kreslení), dobrá práce s časem, péče o vlastní tělo a nácvik komunikace s pacienty.

Realita studia fyzioterapie: náročnost v číslech, praxe, rozvrh

Když se ptáš, jak „těžké“ je studium fyzioterapie, tak upřímně: je to jedna z nejpraktičtějších a zároveň akademicky poctivých zdravotnických škol. Není to medik, ale anatomie ti rozhodně dá zabrat. A nejde jen o hlavu - tělo to pozná taky. Čeká tě hodně stání u lůžka, nácvik technik, manipulace s pacienty a přitom musíš být milý, přesný a bezpečný.

Čísla, co pomůžou nastavit očekávání:

• Délka: bakalář 3 roky (180 ECTS), navazující magistr 2 roky (120 ECTS). ECTS je evropský kreditový systém.
• Pracovní nálož: 1 ECTS je přibližně 25-30 hodin práce (výuka + samostudium + praxe). Semestr mívá kolem 30 ECTS, takže 750-900 hodin za semestr. To je asi 50-60 hodin týdně při 15 týdnech semestru. Reálně se to často pohybuje kolem 40-55 h týdně.
• Praxe: v každém ročníku přibývá. Začneš krátkými bloky a ve 2.-3. ročníku míváš delší klinické stáže ve špitálech, lázních nebo ambulancích. O konkrétní rozsah se starají fakulty, ale počítej s tím, že praxe je povinná a časově náročná.

Co tě typicky čeká v rozvrhu:

• Přednášky: teorie (anatomie, fyziologie, biomechanika, patologie, neurovědy, somatologie, klinické obory).
• Cvičení a semináře: nácvik palpace, mobilizačních a měkkých technik, kineziologického rozboru, testování a měření (goniometrie, svalové testy), fyzikální terapie (elektro, ultrazvuk), první pomoc, ergoterapeutické principy.
• Praxe: bloky na interně, chirurgii, ortopedii, neurologii, rehabilitačních odděleních, lázních, někde i pediatrii a intenzivní péči. Získáš rutinu v dokumentaci a komunikaci s týmem.

Jak to bolí v běžném týdnu? Počítej s tím, že pondělí až pátek strávíš ve škole a praxi 20-30 hodin. Zbytek času padne na kreslení anatomie, přípravu na zkoušky, kazuistiky a protokoly z praxí. Zkouškové je sprint - anatomie, kineziologie a klinické předměty bývají vícestupňové (zápočet + ústní/psaný test + praktická část).

Jasná věc z českého práva: bakalář z fyzioterapie dává odbornou způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta podle zákona č. 96/2004 Sb. Magistr není nutnost k nástupu do praxe, ale otevírá víc cest (specializační vzdělávání, výuka, výzkum, vedení týmů).

Přijímačky a klíčové předměty: co je těžké a jak to zvládnout

Přijímačky se hodně liší podle fakulty. Nejčastěji se točí kolem biologie člověka, somatologie a někde i chemie nebo fyziky. Některé školy používají testy obecných studijních předpokladů (OSP, někde přes SCIO), jiné mají vlastní testy, motivační rozhovor, případně zkoušku z tělesné zdatnosti (základy pohybu, koordinace). Sleduj web fakult - podmínky pro 2025 bývají venku už na podzim a termíny padají nejčastěji mezi březnem a červnem.

Jak se připravit bez zbytečných zkratek:

1. Biologie člověka: kostra, svaly, nervy, kardiovaskulární a respirační systém, základy buněčné biologie. Sáhni po středoškolské biochemii v rozsahu maturitního minima.
2. Latina v anatomii: názvosloví je polovina úspěchu. Vytvoř si kartičky - nejlépe Anki - a trénuj denně 15-20 minut.
3. OSP/SCIO (pokud je škola chce): trénuj časovaný test, nauč se eliminaci a práci s tlakem času. Na body navíc se často dostaneš jen disciplínou.
4. Motivace a rozhovor: připrav si konkrétní důvody (zážitky z péče o blízkého, sportovní zranění, dobrovolnictví), ať nepůsobíš naučeně. Zmiň i stinné stránky, které ti nevadí (ráno na oddělení, intimita péče, administrace).

Nejtěžší předměty v prvních dvou letech:

• Anatomie 1-2: reál je „rozumět a vidět“. Nepiš si jen seznamy - kresli, modeluj z plastelíny, používej 3D aplikace (Complete Anatomy, BioDigital). Hledej souvislosti: nerv - sval - pohyb - klinika.
• Kineziologie a biomechanika: převod teorie do rukou. Každou techniku procvič na spolužácích. Natáčej si ruce (s jejich souhlasem), ať vidíš vlastní polohu těla a zátěž.
• Neurologie a ortopedie: mnoho informací, ale struktura pomůže. Udrž si rámec - funkční diagnóza, cíl, prostředky, evaluace, dokumentace.
• Fyzikální terapie: parametry přístrojů musíš umět bezpečně (kontraindikace, dávkování, polohování), ale hlavně rozumět, kdy je přínos klinicky významný.

Co zabírá na tahle „těžítka“ nejvíc:

• Spaced repetition: krátké, denní dávky (Anki, Quizlet). Místo „šrotu“ den předem 20 minut denně po celý semestr.
• Dual coding: text + kresba. Když to neumíš nakreslit, nejspíš tomu nerozumíš.
• Peer learning: malé skupiny 3-4 lidi, role „pacient - terapeut - pozorovatel“. Okamžitá zpětná vazba je zlato.
• Simulace zkoušky: časované testy, mluvená zkouška nanečisto, checklisty pro praktickou část (hygiena rukou, kontakt očima, indikace/kontraindikace, informovaný souhlas).

Proč někteří končí po prváku? Ne kvůli „nezvládnutelné obtížnosti“, spíš kvůli špatné strategii: snaží se memorovat bez pochopení, podcení latinu, nemají plán na praxi a dojde jim energie. Když si nastavíš rytmus a budeš se hýbat i pro sebe, šance výrazně stoupne.

Zátěž, práce při škole a finance: co čekat a čemu se vyhnout

Psychická zátěž není jen ze zkoušek. Poprvé se potkáš s bolestí, bezmocí a někdy i s paliativou. Pomáhá supervize u vyučujících, sdílení se skupinou a jednoduchá psychohygiena (spánek, pohyb, krátké procházky mezi bloky učení, tahání za ruční brzdu, když už „nejedeš“).

Fyzická zátěž je reálná. Nauč se chránit svoje tělo hned od začátku:

• Technika práce: nastav výšku lůžka, používej své těžiště, nehrb se, nechytej pacienta „za záda“.
• Vlastní trénink: 2-3 krátké silové tréninky týdně (hýžďové svaly, střed těla, mezi lopatkami). Tvůj hrb to pozná.
• Obuv a oblečení: pohodlné, stabilní, v praxi vol bez šperků a s krátkými nehty.

Práce při škole? Jde to, ale s hlavou. V semestru počítej s 10-15 hodinami týdně jako strop, jinak začne trpět praxe i učení. Fajn jsou brigády, které navazují na obor: asistence v rehabilitačním centru, instruktáž cvičení, recepce na klinice, práce s dětmi v kroužcích pohybu. Dávej si pozor na to, jaká činnost už „páchne“ zdravotnickým výkonem - fyzioterapeutické výkony může dělat fyzioterapeut se způsobilostí; masér je jiná profese s jinými pravidly.

Finance (řádově, ať máš představu pro rok 2025):

• Studijní pomůcky: skripta, atlasy, goniometr, tejpy, cvičební oblečení - několik tisíc ročně (často 3-6 tis.). Hodně věcí jde sdílet ve skupině.
• Poplatky za přijímačky/SCIO: stovky až nízké tisíce podle zkoušek a termínů.
• Ubytování: kolej/privát mimo Prahu většinou 3-7 tisíc Kč/měsíc dle města a typu pokoje. Jídlo a doprava podle zvyku, ale plánuj rezervu na stáže mimo „domovský“ špitál.
• Stipendia: prospěchová, sociální, u některých škol i ubytovací. Ověř na studijním, když ti „nesedí“ finance, řeš to včas.

Rizika a jak je hlídat:

• Prokrastinace a přetížení: plánuj týdně. Nejprve fixní bloky (výuka, praxe), pak učení (bloky 50/10), až potom brigáda. Nedoháněj spánek o víkendu - rozbije ti to paměť.
• Zdravotní limity: pokud máš vlastní zranění, konzultuj s vyučujícími úpravy (ergonomie, zástup u těžších výkonů). Školy to řeší, jen o tom musí vědět.
• Etika a dokumentace: co se stane na praxi, zůstává v dokumentaci. Mlčenlivost je základ. Ptej se, když si nejsi jistý.

Check-list, tipy, FAQ a další kroky

Self-check: Hodí se pro mě fyzio?

• Vydržím stát, mluvit s lidmi a dotýkat se jich profesionálně.
• Rád/a přepínám mezi hlavou a rukama - učení vs. praxe.
• Mám trpělivost pro drobné pokroky a umím ocenit 5° zlepšení rozsahu.
• Nemám problém říct „nevím“ a zavolat zkušenějšímu.
• Latina mě neděsí - naučím se ji po kouskách.

Mini-systém pro zvládnutí semestru (osvědčená kostra):

1. Týdenní plán v neděli večer: 3 MITs (Most Important Tasks) na každý den. Vizuálně viditelné v kalendáři.
2. Bloky 50/10: padesát minut plné práce, deset minut pauza (protažení, voda, krátký pohyb).
3. Aktivní učení: po přednášce si napiš 5 otázek, které bys položil/a u zkoušky. Odpověz na ně bez skript.
4. Anki denně 20 minut: latina + svaly + nervy. Upřednostni malé dávky před maratonem.
5. Praxe = reflexe: po každém bloku si napiš krátké „co fungovalo - co ne - co zkusím příště“.

Rychlé tipy, co šetří čas:

• Nahrávej si klíčové pojmy na mobil a poslouchej při cestě na praxi.
• Když něco neumíš vysvětlit laikovi, neumíš to. Zkus to říct babičce (nebo spolužákovi z jiného oboru).
• Nesbírej techniky, ale principy: indikace - kontraindikace - dávka - evaluace.
• V praxi se ptej na priority oddělení: co je dnes cíl (vertikalizace, dech, bolest, prevence dekubitů)?

FAQ - nejčastější otázky:

• Stačí bakalář na práci fyzioterapeuta? Ano, zákon č. 96/2004 Sb. to tak stanovuje. Magistr je přidaná hodnota pro specializaci, vedení a vědu.
• Je potřeba být „silový sportovec“? Ne. Potřebuješ techniku práce s tělem, základní sílu a cit v rukou. Kondice se dá doplnit tréninkem.
• Můžu pracovat při studiu „jako fyzioterapeut“? Ne, název povolání a zdravotnické výkony jsou vázané na způsobilost. Můžeš ale dělat související pozice (asistent, instruktáž pohybu, recepce), nebo legálně maséra po akreditovaném kurzu - to ale není fyzioterapie.
• Jak těžká je anatomie? Upřímně patří k nejtěžším. Kdo ji dělí na malé celky a kreslí, ten ji dá. S „přes noc“ to nevyjde.
• Je na fyzio matematika? Minimum. Hodí se fyzika a biomechanika, hlavně v souvislostech (páky, momenty, vektory).
• Je reálný Erasmus? Ano, spousta kateder má zahraniční partnery. Ověř si, které předměty a praxe ti uznají.
• Dá se to zvládnout s brigádou nebo s dítětem? Dá, ale plánování je nutnost. Využij individuální studijní plán, domluvy na praxích, podporu rodiny a školky, pokud to jde.

Nejčastější chyby a jak je neudělat:

• Memorování bez pochopení: vždy si spoj latinu s funkcí a klinikou.
• Zero pohyb: bez vlastního pohybu horšíš učení i náladu. 30 minut denně stačí.
• Ignorování komunikace: i skvělá technika padá, když pacient neví, co a proč děláš.
• Podcenění spánku: 7-9 hodin. Paměť se ukládá v noci.

Rozhodovací minipomůcka - jdi do fyzia, když:

• Chceš kombinovat vědu s dotykem a lidským kontaktem.
• Nebojíš se disciplíny a rutiny (dokumentace, hygienické postupy, protokoly).
• Máš trpělivost. V rehabilitaci to nejsou filmové zázraky přes noc.

Další kroky, ať se pohneš hned dnes:

1. Seznam fakult, které tě zajímají (UK, UP, MU, OU, ZČU, JU aj.). Zapiš si jejich podmínky přijímaček a deadliny pro 2025.
2. Biologie a latina: najdi si základní atlas (Netter/Sobotta/Prometheus) a začni s 20 „kartami“ denně.
3. Zkus stínování: domluv si 1-2 odpoledne ve fyzio ambulanci jako pozorovatel/ka (když to pracoviště umožní). Uvidíš realitu a ptáš se smysluplně.
4. Plán praxe‑ready těla: dvakrát týdně 30 minut silového základu (dřepy, tahy, kliky v modifikaci), důraz na střed těla.
5. Nástroje: Anki pro latinu, kalendář pro bloky, jednoduchý zápisník na reflexe z praxí.

Scénáře a co s nimi:

• Pracující student/ka: drž brigádu do 10-12 h týdně. V období praxí si vyjednej volno. Když to nejde, domluv individuální plán se studijním.
• Rodič: hledej školu s ochotou k individuálnímu rozvrhu. Sestav „péče‑čas‑rezervy“ plán a najdi zálohy na hlídání ve zkouškovém.
• Sportovec: dej pozor na kolizi tréninků s praxemi. Fyzio tě baví dvojnásob, ale hlídej regeneraci - k fyzické práci přidáš vlastní trénink.
• Zdravotní omezení zad: uč se techniky s využitím váhy těla, ne silou. Požádej o ergonomické pomůcky a střídání těžkých pacientů.

Upřímná pointa? Studium je poctivé, ale zvládnutelné. Kdo si nastaví realistický režim, opře se o spolužáky a učí se v malých dávkách, ten si z fyzia udělá krásnou, smysluplnou práci. A o to tady jde.